VODOVODNÍ BATERIE

Vodovodní baterie jsou velmi podstatnou součástí Našich koupelen a kuchyni. Velkou měrou se podílí na kompletním vzhledu Našeho interiéru. Většinou se dělí na vodovodní baterie pro umyvadla, sprchy, dřezy, bidety a vany. Jsou vodovodní baterie v rozmanitých tvarech a materiálových kombinacích. Dříve používané kohoutové vodovodní baterie postupně ustoupily praktičtějším a více úspornějším pákovým vodovodním bateriím. Univerzální vodovodní baterie se stále zřetelněji specializují a jejich funkce se často doplňují.

Nejjednoduše vodovodní baterii můžeme popsat jako dvojici kohoutků na teplou a studenou vodu spojenou do jediného hrdla.

Vodovodní baterie patří mezi základní vybavení každé moderní koupelen a kuchyně. Při výběru vodovodní baterie se rozhodujeme podle jejího využití. To znamená, zda potřebujeme vanovou, umyvadlovou, sprchovou, dřezovou nebo bidetovou vodovodní baterii.

Porcelanosagrupo vyrábí vodovodní baterie s velmi dobrou funkčnosti, zajímavým a originálním vzhledem a také s inovací v technickém řešení s použítím pokrokových techologií.

NĚCO Z HISTORII BATERIE

Vodovodní baterie jsou koncovým prvkem na cestě vody mezi pramenem třeba až z hor nebo jezera a člověkem, pro kterého je voda a vzduch nejdůležitější životní esencí.

Vodovodní systémy s kterými spojené předchůdci vodovodní baterie jsou známy už od starověku. Kolem osmnáctého století před naším letopočtem byla v Babylónii kodifikována soustava vodních zařízení, včetně mnoha přívodních potrubí.

Také je známo, že staří Řekové znali sprchu, používali speciální umyvadla a vany na mytí vlasů či chodidel a vůbec byli s kulturou těla na vysoké úrovni. V době vrcholu řecké civilizace se však již setkáváme s teplými koupelemi, vanami i bazény ve většině domů.

V Evropě ve středověku obecně upadla úroveň hygieny. Pro osobní hygienu člověka nebyl udělen samostatný prostor.
V době renesance se lidé myli v ložnici v umyvadlech kterým říkali lavabo, což byl nábytek s poličkami a deskou, na které stálo cínové nebo keramické umyvadlo. Nad ním visela nádrž na vodu s výpustním kohoutem a pod ním v uzavřené skříňce vědro na špinavou vodu.
Zlom přišel až v polovině osmnáctého století, když se pozvolna lidé začali o svou hygienu více starat.
V domácnostech se začínali objevovat dřevěné vany, umyvadlech, necky, které sloužily k očistě těla celé rodiny. Časem se objevili vany z plechu, které vyráběli klempíři z mnoha plechových dílů, měděné vany které byly samozřejmě drahé a používali je lidé z bohatších vrstev společností. Voda se do vany nalévala vědry, takže zde nic jako kohoutky nebo vodovodní baterie neexistovaly. Takové vany pouze měli výpustní dřevěné kohouty.
Mnoho let se uplatňovaly vodovodní baterie s dvěma kohouty- jeden pro studenou a druhý pro teplou vodu. To se neměnilo až do roku 1937 kdy Američan Alfred Moen vynalezl jednopákovou vodovodní baterii. Do výroby se mu s ní ale podařilo prorazit později, až v roce1947. Předtím v roce 1945 navrhl Landis Perry první na světě kulový uzávěr pro vodovodní baterie, jehož cílem bylo dostatečně zajistit směsný průtok a jeho plynulou kontrolu, přičemž mechanismus byl docela jednoduchý, účinný a dobře těsnící. Perry tento vynález patentoval roku 1952.
O nějakou dobu později byly představeny vodovodní baterie s keramickou kartuší a keramickým těsněním, které se hojně užívají dodnes. Oproti dřívějším gumovým mají mnohem větší životnost a lepší těsnění. V méně dávné historii přišly vynálezy jako zabudované filtry redukující obsahu chlóru, olova a bublinek ve vodě ve obsahu vodovodní baterie, zabudované nastavitelné spršky, také vodovodní baterie navržené pro postižené osoby nebo elektronicky ovládané vodovodní baterie.

Rozdělení vodovodních baterií podle

umístění:

umyvadlove vodovodní baterie
sprchove vodovodní baterie
dřezove vodovodní baterie
bidetove vodovodní baterie
vanove vodovodní baterie

montáže:

nastěnné vodovodní baterie
podomitkove vodovodní baterie
stojánkove vodovodní baterie

funkčností:

kohoutkove vodovodní baterie
pákove vodovodní baterie
termostatické vodovodní baterie
bezdotykove vodovodní baterie
vodovodní baterie s časovým uzávěrem

Konstrukce vodovodních baterií

Konstrukce vodovodní baterie se různých výrobců v principu příliš neliší a je velmi úzce spojena s technologií výroby. V dnešní době stále převládá odléváná z mosazi a s její následnou povrchovou úpravou.

Kartuš

Je jednou z nejdůležitějších části vodovodní baterie , obstarává míchání teplé a studené vody a regulaci toku vjednom. Má válcovitý tvar a nejběžnější průměry jsou od 25 do 60 mm . Princip funkce kartuše je takový, že dva jemně vybroušené keramické disky s otvory se vzájemně otáčí a podle toho jak se jejích otvory překrývají, se řídí výsledný průtok a teplota vody.
V současnosti je nejrozšířenější kartuš z keramiky, protože snižuje hlučnost, je nejodolnější a spolehlivější. Starší typy vodovodních baterií využívaly i jiné systémy míchání vody než keramickou kartuši, například kovovou kouli v lůžku, která byla zatěsněna gumovým těsněním. Toto řešení bylo méně spolehlivé a mělo kratší životnost vodovodní baterie

Perlátor

Je jako ústí vodovodní baterie, ze kterého proudí voda ven. Jeho hlavní funkcí je usměrnění proudu vody vycházející z vodovodní baterie a jeji obohacení o vzduch za účelem snížení spotřeby vody. Jsou speciální typy perlátorů, které mají další funkce, například:

omezení průtoku vodovodní baterie
nastavení směru výtoku vodovodní baterie antivápenné perlátory vodovodní baterie

Vodní brzda

Vodní brzda v první fázi otevárá páku vodovodní baterie do polohy, která propustí jen omezený tok vody, který ale bez problémů stačí na běžné umytí. Chcemeli průtok zvýšit, je zapotřebí překonat odpor brzdy vodovodní baterie.

Termostatické vodovodní baterie

Zabezpečují přesné namíchání požadované teploty v krátkém čase a tím pádem spoří spotřebu vody, která se plýtvá při vypouštění. Funkce termostatické vodovodní baterie je založena na jedné z vlastností materiálů s tvarovou pamětí. Využívá se dvou tlakových pružin, jedné běžné ocelové a druhé ze speciální slitiny, které přes pohyb šoupátka ovládají přívod teplé a studené vody. Nastavením předpětí pomocí regulátoru lze nastavit požadovanou teplotu. Stlačená pružina vždy reaguje na teplotu smíšené vody, Zvýšení teploty se roztahuje a uzavírá přívod teplé vody pohybem šoupátka a naopak otevírá při snížení teploty pod hodnotu zvolenou nastavením regulátoru termostatické vodovodní baterie.

Termostatické vodovodní baterie většinou jsou nedoceněné z důvodu neznalosti jejich nesporných výhod, které spočívají nejen v komfortu používání, ale hlavně v úspoře vody a energie. Další plus pro termostatické vodovodní baterie je bezpečnost těchto baterií, hlavně pro rodiny s dětmi. Termostatické baterie mají bezpečnostní dětskou pojistku proti opaření. Termostatické baterie také fungují na principu míchání teplé a studené vody.

NOVÉ TRENDY

Významnou inovaci posledních let představuje především užití jednodotykových, bezdotykových a senzorových vodovodních baterií. Své uplatnění našli především ve veřejných budovách a sociálních zařízeních, kde je jejich hlavní výhodou zvýšená hygienická úroveň. Pomalu narůstá užívání filtrů vstupní vody, které prodlužují životnost vodovodních baterií.
V budoucnu lze očekávat nástup nových technologií pro úpravu povrchů. V současnosti je to například technlogie PVD.

Chromování

Nejběžnější povrchová úprava vodovodní baterií asi 87% . Tělo takové vodovodní baterie , obvykle vyrobené z mosazi je pochromováno velmi tenkou vrstvou chrómu s tloušťkou pouze 0,3 -0,5 mikrometru. Chrom se dá nanášet na různé materiály. Třeba ovládací páky bývají u některých výrobců z plastu, s tou výhodou, že páka není studená na dotek jako kov, je jednoduše ovladatelná a samozřejmě také levnější ve výrobě.
Lesklého a matného chromového povrchu se dosáhne speciálním galvanickým nanášením chrómu. Povrch velmi dobře odolává opotřebení a korozi.

Nerezová ocel

Má matný povrch, velmi odolný materiál proti korozi, opotřebení, chemickému působení, vysokým teplotám. Nerezová ocel se často používá ve zdravotnictví, neboť u ní lze dosáhnout až skoro sterilní čistoty.
Využití nerezové oceli ve vodovodních bateriech je ekologicky šetrnější a má vyšší životnost. Také je stoprocentně recyklovatelná a samotná výroba méně ohrožuje životní prostředí člověka.